Rozhovor s běžeckou trenérkou Míšou

26. 08. 2019

Co dělají trenéři Jdu běhat, když zrovna netrénují? Slyšela jsi někdy o SKYRUNNINGU? Zní Ti to jako běhání v oblacích? Nám totiž také. :-) Co to doopravdy je, proč to má ráda a jak je v tom úspěšná nám prozradí naše trenérka Míša. Určitě si rozhovor přečti, protože se dozvíš věci, které jsi možná nevěděla.

1. Co Tě na trénování v Jdu běhat nejvíc baví?

Rozmanitost, každá běžkyně, která se přihlásí do kurzu je individualita. Přichází s rozdílnými očekáváními, motivacemi. Každá má za sebou jinou běžeckou historii. A přestože je trénink skupinový, je třeba přihlédnout k těmto odlišnostem. A to mě na té práci baví, ono “hraní si” s konkrétní aktivitou, aby si každá běžkyně z tréninku odnesla dobrý pocit a hlavně vědomí, že na to má.

2. Jak se podle Tebe promění běžkyně za desetitýdenní kurz?

Hodně. Většinou se posunou v technice, uběhnou více. Ale hlavně se posouvají v myšlení, více si věří, mění se jejich motivace, běh je začne opravdu bavit a hledají další příležitosti se hýbat.

3. Proč běháš Ty sama?

Běh, respektive pohyb, je pro mě samozřejmou součástí životního stylu. Představuje pro mě určité naplnění. Během běhu si většinou perfektně vyčistím hlavu, utřídím myšlenky. Každý problém je po běhu nějak menší, většinou má řešení. Všechny dobré nápady jsem dostala při běhu, možná, že i ty špatné. Navíc běhu se stále ještě věnuji na závodní úrovni a trénink je tedy nutný.

4. Máš nějakou oblíbenou běžeckou trasu (lokalitu)?

Nejraději běhám po horách, mám ráda méně navštěvované lokality – Jeseníky, oblast Kralického Sněžníku. A v Praze běhám nejčastěji v oblasti Písnice – Točná – Dolní Břežany. Tam je to opravdu pěkné.

5. Baví Tě ještě nějaký další sport, další koníčky?

Bohužel na další sport a koníčky zatím nezbývá moc času. Běh doplňuji cyklistikou, občas si jdu zaplavat. Hodně se věnuji kompenzačním cvičením. Prošla jsem si několika zraněními, a to mě naučilo, že kompenzace a rehabilitace jsou opravdu velmi důležité. A když si chci opravdu odpočinout, vezmu si pěknou knížku.

6. Na jakou běžeckou akci se v roce 2019 těšíš?

Letos se poprvé poběží závod Beskydská 7 jako závod jednotlivců. Je to zároveň mistrovství republiky ve skyrunningu. A pro mě to bude první závod přes 100 km.

7. Na jaký sportovní/běžecký výsledek jsi nejvíc hrdá?

Každý dokončený závod je úspěch. A právě ty ne úplně povedené, posouvají někam dál, jsou zdrojem zkušeností. Vybrat jeden konkrétní je těžké. Velmi si cením všech 5 titulů z Mistrovství republiky ve skyrunningu a třetího místa na ME ve skyrunningu.

8. Jak vypadá Tvá ranní rutina?

Většinou mě ráno čeká trénink, a je to poměrně hektické. Vstát, rychlá hygiena, nazout kecky a trénink. Poté přesun do práce, nejčastěji na kole. Snídám až v práci u počítače. Naštěstí máme možnost se v budově osprchovat a převléct do “pracovního”.

9. Co se o Tobě málo ví?

Jsem velký konzervativec, mám své zaběhlé rituály, a pokud je někdo naruší, je to špatné. Může mi to pěkně zkazit náladu. Nechci se moc rozepisovat, ale možná jeden příklad. Ve fitku, kam chodím, používám jednu konkrétní skříňku, a je to opravdu špatné, pokud ji obsadí někdo jiný. Ona samozřejmě neví, že je “moje”, ale moje pocity jsou v tu chvíli velmi rozporuplné. ;-)

10. Co Tě dokáže při běhání dobře nakopnout/naladit?

Úsměv. Někdy vybíhám a opravdu se mi nechce. Ale potom potkám běžce, který se usmívá, a běh si opravdu užívá. A mě je najednou také lépe. A při závodě, to je k nezaplacení. Podpora od lidí podél trati, dobrovolníků na občerstvovačce apod. A krásné prostředí, v horách se běhá úplně samo.

11. Na jaký kurz se k Tobě můžou běžkyně aktuálně hlásit?

Na kurz Vypiluj si pětku / Nauč se uběhnout 10 km v Kunraťáku, který začíná v úterý 10.9. od 18:30.

12. Co je pro Tebe největší úspěch ve skyrunningu?

Úplně nerozlišuji rozdíl mezi skyrunningem a “normálním” běháním. Skyrunning je pro mě normální běhání v trochu odlišném terénu. Spojuje mé dva zájmy – běh a hory. A co je pro mě největší úspěch? Někdy si říkám, že jenom postavit se na start závodu, který začíná v nadmořské výšce kolem 2 tis. m.n.m. s vědomím, že poběžíme ještě výš, je pro někoho, kdo většinu roku žije v Praze, úspěch. ;-) Ne vážně, asi 3. místo z Mistrovství Evropy, z roku 2017 ve Val d’Isere.



Další příspěvky