Zajímá Tě, co si myslí a jaký mají život Jdu běhat trenéři? Nás ano! A tak se můžeš dočíst, co na sebe práskla Jana z Brna. Že za jejím běháním stál na počátku klavír, na co je hrdá i čeho se bojí... přejeme hezké počtení a Janě děkujeme za moc prima rozhovor ;)
Máš nějakou oblíbenou běžeckou trasu (lokalitu)?
Mám ráda vše, les, asfalt, dráhu. Bydlím ale hned u lesa a nejvíce času trávím tam. Moc ráda běhám v oboře Holedná. Je tam klid a člověk si úžasně vyčistí hlavu. Ráda taky během prozkoumávám nová místa, takže bez běžeckých bot necestuji ☺
Co Tě na trénování v Jdu běhat nejvíc baví?
Baví mě sledovat pokroky holek. Můžu pak sdílet radost z jejich úspěchu, což mě nabíjí pozitivní energií. Úžasné je, když se pak s některými náhodně potkáváme na běžeckých závodech a společně si fandíme! Máme v Brně super partu, trenéry Lukáše, Kubu a koordinátorky Radku a Aničku. A tak si kromě tréninků užíváme s běžkyněmi i plno srandy.
Jak se podle Tebe promění běžkyně za desetitýdenní kurz?
Plno holek si na 1.lekci myslí, že 5 km vkuse nikdy neuběhnou. V závěrečné lekci pak často slýchám, že 5 km vkuse je v pohodě, předešlé tréninky byly mnohem náročnější ☺. Pro mě je to obrovská proměna. Kladu si za cíl, aby holky pochopily techniku běhu. Na správných základech, se pak mnohem lehčeji staví.
Proč běháš Ty sama?
Začala jsem s atletikou v 11 letech, abych nemusela hrát na klavír ☺ Tenkrát to byla podmínka rodičů: „Pokud chceš přestat s klavírem, musíš si najít něco jiného.“ Hned další den jsem ve škole na nástěnce objevila nábor do atletického kroužku. No a tak to začalo. Do běhu jsem se zamilovala a teď už si dny bez běhání neumím moc představit.
Baví Tě ještě nějaký další sport, další koníčky?
A kolik.. ☺ Skialpinismus, sjezdové lyžování, běžkování (když jsou dobré podmínky ☺), snowboarding.. Taky jóga, to je pro mne výborná kompenzace k běhu. V létě pak cyklistika, turistika. (pozn. redakce: Janča je sportovní talent, minulý týden se poprvé účastnila skialpového závodu a vyhrála ve své kategorii žen. Gratulujeme!)
Na jakou běžeckou akci se v roce 2017 těšíš?
Mám ráda běžecké výzvy. Loni to byl závod B7 (Sedm beskydských vrcholů, 95 km). Letos přemýšlím nad horským půlmaratonem. Moc se těším na MASARYK RUN (8.4.2017). Sice neběžím, ale pomáhám organizačně. Běžela jsem ale 1. ročník, takže trať znám na vlastní kůži, a tak to se závodníky strašně prožívám.
Na jaký sportovní/běžecký výsledek jsi nejvíc hrdá?
Běhám hlavně pro radost, hlavní závodní éru jsem si prožila na dráze. Mám ale radost z každého zlepšení a osobního rekordu. Z roku 2015 mám stříbrnou medaili z Akademického mistrovství ČR na 3000m. Loni se mi povedl půlmaraton za 1h 25 min na MČR, což mě vyneslo 11. místo. No a samozřejmě jsem moc hrdá, že jsme loni zvládli s bráchou dokončit závod B7. Dokonce na skvělém 6. místě v kategorii.
Jak vypadá Tvá ranní rutina?
Jsem docela ranní ptáče, vstávání mi nedělá problém. Vstávám kolem sedmé ráno, ráda pozoruju východ slunce a u toho snídám. Skoro vždycky si dávám čaj, jogurt s ovocem a müsli, snídám dlouho a u toho si povídám s Lukym (pozn. redakce: Lukáš Olejníček - přítel Jany a trenér v Jdu běhat), často řešíme trénink :) Bez kvalitní snídaně si prostě neumím den představit.
Co se o Tobě málo ví?
Nerada čekám, a proto místo stání na zastávce jdu raději pěšky ☺ Nejím mák a bojím se tmy ☺ A z hlediska běhání? Snad že mám atletickou trenérskou licenci 3. třídy.
Co Tě dokáže při běhání dobře nakopnout, například oblíbený song?
S hudbou už moc neběhám, ráda vnímám okolí, přírodu, klid. Největší motivací pro mě jsou úspěchy, ty mě pak ženou dále. Motivují mě také běžkyně Jdu běhat. Je úžasné vidět, že to co děláme má smysl. Někdy jsem pro ně vzorem, což mě ohromně těší, a zároveň nutí na sobě makat.
