Hanka je majitelkou oblíbené Vršovické kavárny Café Jen a zároveň jednou z prvních účastnic běžeckých kurzů pro ženy Jdu běhat, kterých se pravidelně účastní dodnes. Jakým způsobem se dá propojit svět kávy a běhu, proč má Hanka na běhání ráda zimní období a jak funguje u Hanky motivace se dozvíš v našem rozhovoru, za který Hance moc děkujeme.
Proč jsi se rozhodla přihlásit do Jdu běhat a jaký byl Tvůj první kurz?
Už dříve jsem běhala závody na 10 km a po přestěhování do Prahy a otevření kavárny jsem hledala něco ke své práci, abych se donutila chodit pravidelně. Jdu běhat mi přišlo jako sympatický projekt a jako první kurz jsem si vybrala Vypiluj si desítku v Kunratickém lese s trenérkou Evičkou.
Jak jsi pokračovala v Jdu běhat dál?
Příteli jsem dala k Vánocům registraci na půlmaraton, takže pak byla účast v půlmaratonském kurzu od ledna jasná. Většinou jsem za ty čtyři roky absolvovala půlmaratonské kurzy. Absolvovala jsem i posilovací kurz Strong is the new sexy – nemám běhání kvůli závodům, ale proto, že mě to baví, je to fajn pohyb a taky je super vyzkoušet i něco nového jako právě posilovací kurz, nebo trailový kurz v Divoké Šárce, který jsem letos v létě absolvovala.
Jak se podle Tebe spojuje svět kávy a běhu?
Mně přijde, že to k sobě patří. Kafe a běhání je dobrá kombinace. Dát si kafe před tréninkem je ideální. Někteří běžci si dávají kafe v rámci tréninku, i na menších závodech.
Obecně skupina lidí, která se pohybuje kolem kafe a dobrého jídla je mi blízká – je to neformální a přitom hezky voňavé, potkávám zajímavé lidi z oboru i mezi zákazníky. A spoustu baristů dělá nějaký sport, hodně z nich běhá.
„Kafe a běh jsou dvě věci, které jsou hodně emocionální, radostný a dobrý, tak proč je nespojit.“
Hanka v běžeckém na dovolené v létě 2017
Proč máš běhání ráda?
Běh mi přijde jako hezký sport, který může být kolektivní ale zároveň i individuální. Když běžím ve skupině, neomezuje mě pokud někdo běhá rychleji nebo pomaleji. Mě běhání přináší radost v tom, že se někam podívám, dostanu se do přírody, s lidmi kteří jsou fajn.
Co se Ti líbí na běhání v kurzu?
Pravidelnost. Vyhradím si konkrétní den a já i celé moje okolí s tím počítá. Parta lidí. Je fajn, že jsou tam fajn lidi. Těším se, že holky uvidím. Jak už jsem zmiňovala, líbí se mi, že běhání je Individuálně kolektivní sport – můžu jít ve více lidech, ale jsem tam sama za sebe. A líbí se mi samotný projekt Jdu běhat jako takový.
Jaké období máš pro běhání nejraději?
Rozhodně zimu. Dva až tři měsíce v létě většinou neběhám vůbec, protože mám spoustu jiných aktivit, hodně cestuji a pak si v září uvědomím, že je potřeba zase začít se sebou něco dělat, takže se zase hlásím do kurzu. Nejvíce tréninků mám každý rok přes zimu.
Hanka po rozhovoru před její kavárnou Café Jen
Jak to máš s motivací? Máš někdy den, kdy se ti nechce, jak se překonáváš?
Většinou těžce, protože nejsem tolik odhodlaná. Ale vlastně tím, že mám trénink, tak neřeším, jestli se mi chce nebo nechce, ale prostě jdu. Nebo ten pocit po doběhnutí, který je skvělý. A nebo jdu spát. :D (smích)
Je dobrý, když mám režim. Naplánuji si kdy jdu běhat a ani nad tím pak nepřemýšlím a automaticky jdu. S kamarádkami jsme přes léto běhaly v úterý ráno, po cestě jsme se stavily na kafe a v půl devátý jsme byly zpátky doma. To je největší motivace, když nad tím nemusím přemýšlet, kam poběžím, kdy poběžím, jakým tempem, co si vezmu na sebe. Prostě si dám tenisky a jdu.
Nemám vůli, aby to tak fungovalo 365 dní v roce, ale třeba při cestování s přítelem někam do města si nazujeme tenisky, ráno si proběhneme město, spoustu toho vidíme a užíváme si výběh na novém místě. To místo poznáme z jiného pohledu, sluníčko je nízko, město se probouzí a je hezké světlo, nebo naopak večer když zapadá. V podstatě je moje cestování často o tom, že někam doběhnu, dám si kafe a běžím dál.
„Prostě si zaběhnout jen tak na kafe. Beru to jako součást mého života“
Hanka v běžeckém na dovolené v létě 2017
Motivuješ se třeba tím, že se přihlásíš na nějaký závod a pak chceš natrénovat?
Já upřímně závody moc neběhám. Většinou 1-2 ročně. Například pražský půlmaraton běhám vzadu s dětmi na vozíčku, tak na pohodu. Nejsem úplný závodník. Běhám tak, aby se mi běželo dobře, ale neběžím na krev.
Běh má tu vlastnost, že kolik tomu dáš, o tolik se zlepšíš. A když vím, že jsem třeba nějakou dobu běhání moc nedala, tak i kdybych si na závodě ráda vylepšila čas, tak to prostě není možný.
Hance děkujeme za prima rozhovor.
Jsi také milovnice kávy a pohráváš si s myšlenkou začít běhat, nebo posunout své dosavadní běhání na další úroveň? Rádi Tě v Jdu běhat podpoříme. Vyber si ten svůj kurz na www.jdubehat.cz
.JPG)