Několik posledních let se z OCR stal fenomén a s různými závody se roztrhl pytel. Ale v čem tkví jejich kouzlo? Proč tomu propadá tolik lidí? Jeden z důvodů je jistě ten, že se díky tomu propojil svět běhu a cvičení. Je to takové dva v jednom. Aby závod zvládli běžci, museli začít více posilovat a naopak “fitnessáci” to měli přesně naopak. A druhým důvodem je určité rozbití stereotypu v oblíbeném sportu. Najednou už jen neběháme, ale snažíme se do toho i cvičit, abychom byli připraveni. A pojďme si říct, že nikomu se nechce dělat xxx angličáků, protože jsme nepřelezli překážku. A jaká je vlastně má první zkušenost?
Pořád jsem toužila zkusit nějaký z velkých závodů, ale tak nějak jsem se trochu bála toho, že tam budou všichni našláplí, skvěle připravení, že nikomu nebudu stačit, že to bude trochu stresující prostředí hned takhle napoprvé, že to je prostě všechno až moc velké. A pak kamarádka přišla s tím, že poběžíme Beroun Race, což byl menší překážkový závod až s rodinnou atmosférou. A to mě přesvědčilo, že do toho jdu.
Obě jsme si říkaly, jaké to asi bude. Já více běhám a kamarádka zase více cvičí a tak jsme měly každá obavu trochu z něčeho jiného. Ale dopředu jsme si řekly, že ze začátku poběžíme spolu, budeme se podporovat a v průběhu závodu uvidíme. Na začátek nás čekala hromadná rozcvička, která byla opravdu nutná, protože bylo potřeba svaly pořádně prohřát - čekalo nás totiž skákání, přelézání, podlézání a už vlastně ani nevím, co vše. :-))) A najednou to přišlo. START! Hned na začátek nám organizátoři dali angličáky, při kterých jsme zapomněly na celou nervozitu a už to šlo.
V závodě nás čekala řada překážek. Některé lehčí jako třeba přejít přes most kačeřím krokem nebo těžších jako prolézt nějakým tím bahnem (to je snad ve všech závodech :D) nebo vylézt s pomocí lana nebo žebříku na stěnu. A tady mě čekaly první angličáky! Kamarádka na mě počkala, ona si odpočinula a běželo se dál. Na těch nejtěžších překážkách, kam jsem ani nedosáhla byl vždy někdo, kdo moc rád pomohl (většinou se dokonce sám nabídl). V tu chvíli jsem zjistila, že mě nečeká nic horšího, než že si řeknu o pomoc nebo si zaskáču pár angličáků, ale už jsem věděla, že to nakonec zvládnu a začala si celý závod užívat. Nakonec pro mne byly snad nejtěžší logické úkoly, kde sem musela počítat, vymyslet, jak správně doplnit slovní řadu nebo vyluštit hádanku. Přece jen mít v nohách pár kilometrů, několik angličáků a řadu překážek, tak ten mozek nemyslí tak, jak normálně. :-)
Nakonec jsme obě doběhly do cíle v pořádku a já byla ráda, že jsem se na závod připravovala i z hlediska síly a chodila cvičit. Opravdu mi to velice pomohlo. Ale za co jsem byla asi nejvíc ráda, že jsem závod neběžela sama a měla vedle sebe někoho, s kým se můžu podporovat, když to jedné nebo druhé úplně nešlo. Jako bonus na nás čekala pěkná trasa krásnou přírodou, s nádhernými výhledy a na závěr něco dobrého na zub přímo v cíli.
Pokud tě také láká zažít takový závod, přidej se k nám, Beroun Race poběžíme znova. Připravit se na něj můžeš v našem novém kurzu: Získej formu na překážkový běh (OCR).
