Na jaře jsme se spojili s Nadačním fondem Českého rozhlasu - Světluška, který mimo jiné podporuje nevidomé běžce a nám se toto spojení moc líbilo. Mohli jsme běhat, pomáhat a ještě si užít plno zábavy. Proto jsme se rozhodli vymyslet společný projekt a přiblížit Ti, jak běhají nevidomí.
Projekt začal běžeckým tréninkem naší Katky s Ivošem a Nikol ze Světlušky, pokračoval účastí a podporou na Nočních bězích pro Světlušku v Praze a Brně a nakonec si holky od nás z officu zkusily, jaké to je trasovat sebe navzájem. Přečti si, jaké to vlastně celé bylo.
Trasování přes gumičku s Nikol
Katka měla před společným tréninkem strach, že něco pokazí, že nebude vědět, jak trasovat, že má být najednou očima někoho druhého, že neuvidí nerovnost včas… Neměla strach o sebe, ale naopak o Nikol a Ivoše, že jim nebude dobrým partnerem, že je trasování něco těžkého.
Když se večer na ten samý trénink připravovala Nikol, měla také obavy. Najednou si říkala, že nebude Katce stačit, že se na ní bude čekat, že není dobrá běžkyně a neuběhne tolik kilometrů jako Ivoš nebo Katka.
Nebylo to o tom, že by holky neuměly běhat nebo neuměly trasovat. Bylo to o tom, že se neznaly, nevěděly co čekat od té druhé a hlavně co čekat od tréninku. Obě šly do něčeho, co úplně neznají. Měly klasické obavy stejně jako máš Ty, když jdeš na první trénink. Není to vůbec o tom, že něco neumíš. Je to jen o tom, zavázat si tkaničky a jít to zkusit. Protože i Nikol nakonec uběhla víc, než myslela a Katka trasování zvládla na výbornou.
Na videa natočená s Nikol se můžeš podívat tady:
Trasování za ruku s Ivošem
Za to Ivoš šel do všeho po hlavě, byl suverénní a ničeho se nebál. Vlastně byl stejný jako je v běžném životě. Katce věřil od počátku a nebál se s ní běžet. Až to pro ni bylo neuvěřitelné, jakou důvěru jí dal, ale o to lépe se s ním cítila a jeho důvěra ji pomohla v tom, aby sama získala sebejistotu v běhu a trasování. Pro průvodce a nevidomého je důležité si věřit, být spojeni fyzicky (rukou, gumičkou,...) a trasér musí nevidomého podporovat i hlasově. Včas ho upozornit na nerovnosti na trase nebo případné překážky nejen na zemi, ale třeba i větve stromů. Nejdřív je potřeba se vzájemně domluvit, jak poběží a co nevidomému vyhovuje. Pak už stačí jen vyběhnout a snažit se vnímat jeden druhého.
Na videa natočená s Ivošem se můžeš podívat tady:
Jaké bylo trasování z pohledu Katky?
„Z trasování jsem měla strach, protože jsem nevěděla, co mě čeká. Věděla jsem, že budu mít zodpovědnost za někoho dalšího a to mě svazovalo. Ale jakmile jsem se potkala s Ivem a Nikol, vše ze mě spadlo. Oba mi skvěle vysvětlili, jak je mám trasovat, co ode mě chtějí a já se to snažila plnit na 100%. Když se na to koukám zpětně, tak vím, že by se vlastně nic nestalo, kdyby mi to úplně nešlo, bylo to stejné, jako kdybych šla běhat s kamarádkou. Celá atmosféra byla uvolněná a hodně jsme se nasmáli. Přišlo mi, že Iva a Nikol znám už déle, ale bylo to asi i naši povahou, kdy jsme si sedli jako lidé a doplňovali se. Ivoš házel celou dobu vtípky, kterým jsme se všichni smáli a Nikol do celého dne vnášela trochu toho potřebného klidu, který v sobě má. Je neuvěřitelné, jak z obou člověk cítil úplně jinou energii. A co je hlavní? Nemít strach!“
Noční běhy pro Světlušku spolu s ČSOB Na Zdraví se mohou letos opět pochlubit dalšími rekordními čísly. Pro těžce zrakově postižené děti a dospělé se letos podařilo vybrat celkem 3,6 milionu korun, tedy o 800 tisíc více než předchozí rok. Rekordní byl i počet běžců, a to téměř ve všech městech. S kým se potkáme a pomůžeme i příští rok? A pokud s pomocí nechceš čekat, můžeš si zajít do kavárny POTMĚ, kde je otevřeno od nevidím do nevidím.
